Jaká práva má hospitalizované dítě a jeho rodiče?

–_Právničinu jsem před pár lety sice dočasně pověsila na hřebík, ale čas od času není od věci  ji trochu oprášit 🙂

Delší dobu jsem přemýšlela, jaký právní článek bych pro vás připravila, aby byl zajímavý a užitečný….A pak jsem si uvědomila, že jestli mám s něčím (bohužel) zkušenost, tak jsou to pobyty s dětmi v nemocnici (článek o tom, jak jsme byli s Matějem několik dní v chorvatské nemocnici, si můžete přečíst tady).

Ačkoliv jsem hospitalizací zažila několika, tak musím říct, že jsem se s žádným problém (tady v ČR) nikdy nesetkala a právničiny nebylo třeba. Personál byl vždy milý a ochotný, celou dobu jsem vždy mohla být s dítětem, mohla jsem s ním být na pokoji, mít ho v posteli, být přítomná při všech vyšetřeních… Ostatně mi to přijde zcela legitimní a logické. Nicméně jsem pochopila, že ne všude je takové jednání běžné. Do teď mám v živé paměti, jak mě rodiče museli nechat samotnou přes noc na pozorování v nemocnici, když mi byly asi 3 roky…

Přeju vám, abyste pokud možno nikdy nemuseli použít to, co tu bude psát, ale pokud už do nemocnice budete muset a budete mít pocit, že s vámi nezachází tak, jak by měli, třeba se vám to bude hodit.

Ještě bych chtěla dodat, že si práce všech lékařů nesmírně vážím a obdivuji ji, protože to musí být nesmírně fyzicky a psychicky náročné a určitě tu nechci rodiče proti lékařům štvát…na druhou stranu i lékaři by měli pochopit, že pro nás rodiče jsou naše děti naprosto vším, milujeme je a když trpí, je to pro nás opravdu velmi těžké. V takových chvílích jim chceme být logicky na blízku, chránit je, pomáhat jim a uklidňovat je. Prosím, zkuste pochopit, jak je pro děti traumatické, když jsou nemocné, necítí se dobře a vy je připravíte o jejich jedinou jistotu, kterou jsou pro ně máma a táta. Je přeci jasné, že dítě, které se trápí, se nemůže nikdy efektivně léčit.

Rodičovská práva…

Pojďme se mrknout do základních předpisů, které upravují vztahy mezi rodiči a dětmi.

Občanský zákoník (§ 858) říká, že „Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.“

Další ustanovení najdete také v Listině základních práv a svobod (čl. 32 odst. 4) podle které Péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.“

Jednoduše řečeno, jako rodiče máte právo a dokonce i povinnost o své dítě pečovat a logicky s ním i být v nepřetržitém kontaktu. Poslední věta v obou předpisech je pak také nesmírně důležitá…znamená, že ve styku s dítětem vám může zabránit POUZE SOUD a to na základě zákona! Nikoli lékaři nebo jiný personál nemocnice…

Mám právo být s dítětem v nemocnici při hospitalizaci?

Tohle je asi největší problém, na který rodiče mohou narazit. V nemocnic vám řeknou, že pro vás nemají místo, a že s dítětem prostě nemůžete zůstat.

Ano, je to tak, že nemocnice opravdu nemá povinnost vám zajistit lůžko, nicméně vám nikdo nemůže bránit v tom, abyste s dítětem zůstali, byť byste třeba celou noc museli sedět potichu na židli vedle jeho postýlky tak, abyste nikomu nepřekáželi a nikoho nerušili . Sama jsem tohle zažila v chorvatské nemocnici, kde jsem sice pokoj měla, ale na druhé straně budovy a Matějovi byl tehdy sotva rok…Celou noc jsem seděla v pokoji na židli a spala jsem přes den, kdy mě u Matěje vystřídal manžel.

Dalším předpisem, který upravuje poskytování zdravotní péče je zákon zdravotních službách. V § 28 odst. 3 písm. e) je napsáno, že nezletilý pacient má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce (eventuálně dalších osob tam uvedených), a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb.

Zákon říká, že vaše přítomnost musí být v souladu s vnitřním řádem zdravotnického zařízení a vaše přítomnost nesmí narušovat poskytování zdravotnických služeb. Asi tušíte, že tady by mohl být háček…co si pod tím vlastně představit?

Stejný zákon zároveň říká, že vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů. Nicméně ani to není úplně konkrétní…Samozřejmě tady bude záležet na tom, jak k tomu konkrétní zařízené bude přistupovat, protože pod tuhle neurčitou formulaci by šlo schovat ledacos…Sama si dokážu představit, že by personál mohl odepřít přítomnost rodiči, který je opilý, pod vlivem drog, má infekční nemoc, je nevhodně oblečený (špinavý) nebo který brání v neodkladném poskytnutí první pomoci…Pokud bude s vaším dítětem na pokoji další pacient, můžete být dočasně vykázáni , aby bylo zachováno soukromí druhého pacienta např. při vyšetření, konzultace dalšího postupu, sdělování diagnózy….

Jaká další práva má hospitalizované dítě a jeho rodič?

– dítě má v nemocnici právo na soukromí (při komunikaci s lékaři, návštěvách…)

– dítě má právo na důstojné zacházení

– dítě má právo na to být hospitalizovaní spolu se svými vrstevníky na dětském oddělení

– rodiče mají právo být informováni o všech úkonech, které mají být na dítěti prováděny

– rodiče musí souhlasit se zákroky, které mají být dítěti prováděni (to neplatí v krajních případech, kdy je třeba dítěti poskytnout bezodkladně první pomoc, aby nedošlo k ohrožení života nebo vážného poškození zdraví)

– rodiče mají právo nahlížet do zdravotnické dokumentace dítěte a dělat si z ní kopie

A co dělat, když je problém?

Samozřejmě je lepší vždy všechno řešit na úrovni lékařského zařízení, konkrétně pak daného oddělení. Když to nejde, tak s vedení nemocnice. Případně se dál můžete obrátit na Lékařskou komoru, svou pojišťovnu nebo veřejného ochránce práv.  V některých nemocnicích se můžete setkat i s jejich vlastním nemocničním ombudsmanem, na kterého se můžete se svými stížnostmi obrátit (není však povinností nemocnice, aby takovou funkci zřizovala, a tak ne všude je).

 

 

 

 

 

Komentáře