Vánoce mám odjakživa moc ráda a vždycky se na ně hrozně těším. Ne kvůli dárkům (i když dárky samozřejmě taky ráda dostávám, kdo ne, že jo ? 🙂 ), ale kvůli té nepopsatelné atmosféře.  Je teda pravda, že když jsem byla dítě, měly pro mě přeci jen o fous větší kouzlo…Dopoledne jsem se koukala na pohádky a baštila u toho cukroví, odpoledne jsme chodili s rodiči na procházku a večer se rozbalovaly dárky. Na Vánoce mám prostě moc hezký vzpomínky a moc bych chtěla, aby to tak měly i naše děti 🙂

Moje dospělácké a bezdětné Vánoce byly jiné, ale taky fajn. Ty se nesly hlavně v duchu dobrého jídla a pití a rodinných setkání (jednou jsme dokonce úplně zapomněli na dárky a rozbalovali je až hoooodně pozdě v noci na 25.  a navíc už značně pod parou 🙂 ) . I když jsme už s manželem byli spolu, tak jsme je každý rok trávili buď s jeho rodiči nebo s mými. A protože hodně ráda vařím a peču, tak jsem dost předvánočního a vánočního času trávila v kuchyni 🙂 Letos to bylo jiné…Byly to naše první Vánoce ve čtyřech, první Vánoce, které Matěj už opravdu vnímal (loni mu byl rok a čtvrt a nejvíc ho bavilo šustit s balícím papírem a očesávat stromek 🙂 ) a první Vánoce, kdy jsme byli jako rodina doma a sami (i když s návštěvami se u nás přes svátky dveře netrhly, ale oba to s mužem tak máme rádi 🙂 ).

Pokud si (stejně jako jsem si naivně představovala já 🙂 ) myslíte, že naše štědrovečerní večeře byla poklidná, tak vás asi zklamu 🙂 S dvěma malýma dětma to snad ani nejde a já se svojí idilické představy (obě děti krásně nastrojené a čisté, dobře naložené, slušně papající mnou dokonale přepravenou večeři, koledy, ticho, svíčky, já v pěkných a čistých šatech, hezky učesaná a namalovaná…), musela hodně rychle vzdát 🙂 Jo, jako do pěkných šatů jsem se chtěla obléct, ale když jsem pár minut před večeří zjistila, že je vytáhnu někam tak asi ke kolenům, sáhla jsem po svých těhotenských. Jak se ale ukázalo o pár minut později, kdy se Terka začala taky dožadovat své večeře, nebyly úplně kojící a já jsem tak při večeři seděla s šaty vytaženými až ke krku 🙂 Terka zřejmě moje rozhořčení z toho, že sedím u stolu v podstatě nahá, vycítila a řekla si, že nejlepší bude, když mě celou pozvrací a já se tak půjde převlíct do starých dobrých tepláků a trička 🙂 Málem bych zapomněla, že jsem se musela i celá vysprchovat, protože naše malá dáma to fakt umí 🙂  Matěj mezitím ve své židličce rozpatlával úplně všude kaši s rybou, kterou jsem mu udělala a dost nevrle se dožadoval osmažených houstiček, které jsem udělala k polívce (je to nevděčník a příště bude mít k večeři jen tu suchou housku 🙂 ). S celou řadou provozních přestávek na krkání, mytí, otírání Matěje, stolu, uklízení rozlitýho pití…jsme večeřeli víc jak hodinu 🙂

Na řadu přišlo rozbalování dárků…To je vždycky děsnej masakr. Od nás dostal Matýsek jen pár dárečků (knížku Rok v lese, dřevěné jídlo a cédéčka s dětskými písničkami), ale naše rodina je něco jako Hujerovi, takže když každý něco Matýskovi dá (a nikdo samozřejmě nerespektuje naše pravidlo jednoho dárku…), tak je pak stromeček zasypaný dárky asi do výšky půl metru…Dárky jsme tedy Matýskovi dávkovali ještě několik dalších dnů. Největší radost mu udělala mašinka s kolejemi od Lego Duplo, kterou si moc přál, autodráha se závodní rampou a pak dřevěné jídlo 🙂 My jsme si s mužem dárečky nadělili až když jsem uspali obě děti a rozloučili se s rodiči, kteří nás po večeři přišli ještě navštívit. A co ježuch letos naježil mně? Největší radost mi udělal nový notebook, protože můj předchozí staroušek se nějakou dobu před Vánoci odebral do věčných lovišť, parfém, mini jelínek od Jelení šperky, nové Toms botičky a poukázka do sauny a do Orsay 🙂 Jo, byla jsem prostě hroooozně moc hodná 🙂