Každá maminka zná tu situaci, kdy potřebuje uvařit oběd a její zlatíčko jí neustále objímá kolem nohou s nadějí, že ho zvedne, aby se taky mohlo podívat, co se děje nahoře. Z takové přípravy jídla se pak stává boj o zachování psychického zdraví maminky 🙂 Naštěstí existuje jedna fajn vychytávka, která tyhle situace s přehledem vyřeší. Učící věž. O učících věžích jsem už jeden článek psala. Tehdá ještě bez osobní zkušenosti. Rozhovor s maminkou Monikou z learningtower.cz si můžete přečíst zde 🙂 Dozvíte se třeba, co učící věž vlastně je, jaké má využití a jak dlouho jsou věže na českém trhu.

Hned na úvod se musím přiznat, že jsem k používání učící věže byla ze začátku trochu skeptická. Přeci jen je to trochu výstřelek doby. Tak jsem si říkala, že zase někdo objevil Ameriku a že tenhle objev bude pomalu ustupovat do pozadí až se na něj časem zapomene. To jsem se ale pěkně mýlila! Věž je u nás v každodenním používání a upřímně bych ji doporučila každému, kdo pro ni má doma prostor!

Adélka věž Little Partners dostala, když jí byl necelý rok. Na informačním letáku je sice napsáno, že je věž určena pro děti od 18 měsíců, ale náš šikovný dědeček věž vytunil takovou vsadkou/ohrádkou, aby z ní Áďa nevypadla (přeci jen v 11 měsících je děcko ještě takové vratké a neuvědomuje si, co dělá 🙂 V té době jsme Adélku do věže vždycky postavili, ona si v ní úřadovala a pozorovala, co máma nebo táta dělaj na kuchyňské lince. Když jí to omrzelo, houkla na nás, natáhla ručičky a to bylo znamení, že pro teď stačilo.

Někdy mezi 14. a 15. měsícem jsme usoudili, že už bezpečnostní ohrádka není potřeba, a tak jsme ji zrušili. Chvíli na to se Adélka naučila do věže sama nalézat i z ní slézat. Myslím, že tomu hodně pomohl fakt, že to s ní manžel trénoval 🙂 Nahoru vylezla sama, ale dolů se bála. Proto ji Zdenda učil, jak se má správně naštelovat a kam má pokládat nožičky. Během pár dnů z ní byla přebornice, o čemž se můžete přesvědčit ve videu 🙂

Protože máme celkem velkou kuchyň, můžeme mít věž permanentně přiraženou k čelu linky. Pak s ní dle potřeby manipulujeme. A jak už jsem psala, věž bych doporučila každému. Kromě toho, že je to nesmírný pomocník pro maminky, které mohou v klidu připravit jídlo a nemusí se při tom bát, že svoje děťátko zašlápnou, polejou vařící vodou a kdoví, co ještě, je to taky pomůcka, díky níž se může děcko rozvíjet a zapojovat do běžného provozu domácnosti, protože pozoruje, co maminka dělá. Adélka od nás okoukala třeba vyndavání příborů z myčky a jejich uklízení do šuplíku. To je teď téměř výsadně její práce (z myčky vyndáme držák na příbory, postavíme ho na linku, Áďa si otevře šuplík a příbory uklízí – samozřejmě pak máme dost často vidličky ve lžících, nože ve vidličkách a tak, ale to k tomu procesu učení patří 🙂

Jsem moc ráda, že jsme vybrali právě věž Little Partners. I když jsme po jejím sestavení byli lehce překvapení její robustností, dnes jsem za ni neskutečně ráda. Oceňuju hlavně, že:

• drží perfektně stabilitu a nemusím se obávat, že spadne, ani když s ní Adélka začně lomcovat 🙂
• je výškově nastavitelná, takže roste s dítětem a užijete ji dlouhou dobu
• díky velikosti a váhovému limitu 230kg se do ní vejdou v pohodě dvě děti, což už za nějakou dobu využijeme a nebudeme muset řešit box o to, kdo bude koukat, co se připravuje k véče 🙂