V září se z našeho Matěje stal školkáček 🙂 Na zkušenou sice vyrazil do školky už před prázdninami, ale od září začal chodit pravidelně každý den na dopoledne a postupně začal ve školce i spát. Zvykání si na školku proběhlo celkem hladce, ale co se nám pořád nepodařilo úplně vypilovat, jsou naše ranní odchody…

I když vstávám ráno už před sedmou hodinou, tak z domu vyrážíme v půl deváté a stejně musím všechny zuřivě popohánět. Matěj, když chce, tak dokáže být moc šikovný. Problém je v tom, že je to přeci jen pohodlný mužský a proč by se namáhal, když maminka všechno obstará, ne? 🙂 Na druhou stranu vím, že občas v tom všem spěchu raději všechno udělám sama, než abych deset minut čekala, až si obuje boty…

Říkala jsem si, že kdybych si všechny ranní činnosti nějak lépe naplánovali, šlo by nám to trochu líp a naše rána by možná mohla být i o dost pohodovější a do školky bychom nemuseli dobíhat pár minut před devátou. A pak jsem na internetu narazila na Kidedu Můj den, didaktickou hru pro děti 🙂

Co je to Kidedu?

Kidedu je didaktická hra pro děti, která by jim měla pomáhat lépe organizovat běžné denní činnosti, jako je oblékání, mytí, spánek, čištění zubů, večerní usínání… V sadě Kidedu najdete celkem 21 kartiček vytištěných na pevném papíře, na kterých jsou vyobrazené konkrétní činnosti (aktivit je celkem 15, takže některé se opakují, aby se vám s kartičkami lépe pracovalo). Hlavním aktérem na kartičkách může být holčička nebo kluk, podle toho, pro koho Kidedu máte. My máme chlapečka, kterého Matýsek originálně pojmenoval Matěj 🙂 Kromě toho v sadě najdete i 4 prázdné kartičky, které si můžete libovolně dotvořit, 3 dřevěné stojánky, do kterých můžete kartičky postavit, a látkový pytlíček na uložení karet.

Kidedu vychází z principů Montessori pedagogiky a je vlastně obdobou dospěláckého „to do listu“. Sama si takové plány dělám prakticky každý den, abych měla přehled, co všechno musím stihnout. A proč něco takového neumožnit i dětem a naučit je tím lépe si organizovat čas a orientovat se v něm? Obrázky na kartičkách jsou jednoduše, ale výstižně namalované, takže je i malé dítě dokáže „přečíst“.

Jak s Kidedu pracovat?

Určitě nečekejte, že koupíte Kidedu, dáte ho dítěti a ono bude od druhého dne všechno zvládat samo. Kidedu je pomůcka, se kterou musíte nějaký čas společně pracovat. Začněte tím, že si kartičky společně prohlédnete. Řekněte si, co je na nich namalováno a pojmenujete si chlapečka nebo holčičku, kterou na kartičkách máte.

My jsme si s Kidedu naplánovali ranní a večerní činnosti (přes den je Matýsek ve školce) a máme je vyskládané do dvou stojánků, které máme na stolku v obýváku nebo v dětském pokoji, aby je měl Matěj pořád na očích.

Vždy, když Matěj nějakou činnost splní, tak kartičku ze stojánku vyndáme a vrátíme ji do pytlíčku. Kidedu máme zatím docela krátce, takže nemůžu říct, že by Matěj ráno vstal, sám si došel na záchod, oblékl se a vzorně přišel na snídani 🙂 . Posun ale vidím v tom, že ví, co musí ještě udělat a taky si uvědomuje posloupnost jednotlivých činností. Dneska třeba sám od sebe začal sestavovat večerní kartičky a říkal, že si nejdřív dá večeři, pak se půjde vykoupat, vyčistí si zuby a půjdeme si číst pohádku. Kromě toho můžete Kidedu využívat třeba při společném vyprávění příběhů, učení se cizích jazyků…

Pokud vás Kidedu zaujalo, můžete ho koupit tady a až do 6.10. využít dokonce i slevový kód mammas , se kterým budeme mít Kidedu o 80,-Kč levnější 🙂

A pokud vás zajímá, jak Kidedu vzniklo, nenechte si ujít rozhovor s jeho autorkou, velmi inspirativní maminkou, Šťepánkou 🙂

A já zjišťuju, že jsou to osobnosti a že doma nebydlíme já a manžel s dětmi, ale že tu žijí 4 osoby. Vůbec netuším, jak k tomu došlo Mateřství je období, kdy se raketa odpálila šílenou rychlostí ve sladké vizi pohádkového života s dětmi a pořád se nezastavila. (Prý už se ani nezastaví)

Já jsem asi osoba, která chce dělat všechno, co ji baví. Takže projektů bylo více. K dětem má nejblíže ještě Foodrestart, pořádám semináře, besedy a workshopy pro rodiče, školy, školky, firmy i veřejnost a tématem je celkový restart systému jídla. Bavíme se o původu jídla, o tom, proč vlastně jíme, jak to vypadá, co nám jídlo a chutě říkají, jak fungují naše střeva a čím je potřeba krmit mozek. Dostáváme se i ke spánku, sociologii a psychologii, pracovním a studijním výkonům. Hodně věcí řešíme i prakticky (jak a co vařit, když je máma s dětmi nebo pracuje). Jsem totiž vystudovaná učitelka a na VŠ mi diagnostikovali Crohnovu nemoc. Prošla jsem si léčbou, operacemi a i verdiktem, že nebudu mít děti a budu pobírat invalidní důchod. Tehdy to byla blbá doba. Teď jsem už 10 let stabilní – díky stravě, ale stále na lécích, protože ještě nemám dořešenou hlavu No a jako máma jsem se k Foodrestartu provařila, projedla a pročetla.