Přístup mužů k přebalování je různý. Kupříkladu jeden nejmenovaný otec, s jehož rodinou jsme trávili zimní dovolenou, se přebalování nebojí. Je to seriózní muž, ale v tomhle ohledu mě trochu překvapil. Jeho dcerka vydala zvukový signál, na jehož základě byl vyslán malou přebalit. Po chvíli se vrátil do společenské místnosti a na dotaz manželky „Tak co?“ stoicky odvětil „Takovouhle fofrčáru neřeším ani u sebe, natož u mimina, takže nic.“ Ondro, jsi borec :-D!
Tchán mé kamarádky má jiný přístup. Slíbil, že jim malou jedno dopoledne pohlídá, ale pouze za podmínky, že nebude muset přebalovat kakání. Taková věc se špatně plánuje, ale slíbit se dá všechno. Jak to mohlo dopadnout. Rodiče si užívali volného dopoledne, zatímco starostlivý děda řešil, jak zjistit, jestli není potřeba dítko přebalit. Zřejmě ho k tomu vedly nějaké indicie. Nenapadlo ho nic lepšího, než v plence zašátrat prstem.. a co myslíte? Měl ho tam. Protože je to dobrý děda, celou tuhle situaci zvládnul a hlídá určitě dál. 🙂
Obecně bych tatínky ve věci přebalování rozdělila tří táborů.
- Přebalují dobrovolně, ochotně a rádi. Je to pro ně čas strávený s miminkem, které se díky rozbalené plence a luftujícímu zadečku cítí většinou příjemně.
- Přebalují na základě podnětu manželky, ale nevyhledávají to.
- Nepřebalují nikdy. Je to přece ženská práce.
Jsem ráda, že v mém okolí jsou v drtivé přesile tatínci z táborů 1 a 2. A jak je to u vás?
Můj manžel patří k první skupině, přesto se občas chybička vloudí. Když jsme měli doma po narození Adélky jednu z prvních návštěv, manžel šel přebalit. Zřejmě aby bylo zjevné, že tenhle pro začátečníka náročný úkon je v jeho podání časově srovnatelný se zastávkou F1 v depu, byl za chvilku zpátky a s Adélkou na klíně se zapojil do družného rozhovoru. Mladší bezdětné kamarády ani nenapadlo, že by měli ohodnotit nějaký výkon, zato manžela po chvíli začalo něco podezřele zahřívat. Moc dlouho to neutajil a jal se zjišťovat, co za drobnou skulinku mohlo tuhle nepříjemnost způsobit. Netrvalo mu to dlouho. Plena pod dupačkami chyběla úplně. 🙂