Můj těhotenský deníček: 6. měsíc a rozdíly mezi prvním a druhým těhotenstvím

Akorát jsem se pustila do psaní dalšího dílu mého těhotenského deníčku a uvědomila jsem si, že jsou to přesně dva roky, co jsme odjížděli do porodnice 🙂 Stačila jedna trochu teplejší koupel a Matěj se rozhodl vyklubat skoro dva týdny před termínem 🙂

Trochu mě to přimělo zamyslet se nad tím, jak jsem vlastně prožívala první těhotenství a jak teď to druhé. Ostatně se mě na to poslední dobou ptalo i docela dost mých kámošek 🙂

Největší rozdíl je asi v tom, že prostě nemám čas nic moc řešit a vlastně to vůbec všechno hrozně moc utíká. Zatímco u Matýska jsm řešila, jestli třeba nezvedám moc těžký věci, tak teď je „posilování“ s 12ti kilovým Matějem na denním pořádku. Naštěstí se ale cítím celkem dobře, a tak doufám, že to naše malá slečna zvládá dobře 🙂 Vlastně si říkám, že se dobře cítit musím, protože když už doma máte dvouletýho raubíře, kterej prostě nedokáže pochopit, že by si mamka občas ráda hodila nohy nahoru, tak vám nic jinýho ani nezbývá. Mates naštěstí ještě pořád chodí po „o“ spát, za což jsem fakt vděčná a často toho využívám.

Jinak musím říct, že druhý těhotenství mi celkově dává o něco víc zabrat než to první. Během prvního jsem se vlastně až do začátku 3. trimestru cítila hodně dobře a zvládala i nějaký sportovní aktivity. Teď si už tak měsíc připadám jako nemotorný hrošík. Unavuje mě delší chůze, občas se mi blokují záda a prostě vůbec cítím, že moje fyzička jde hodně dolů. Ono taky oproti předchozímu těhotentví mám tak o 5 kg víc…Už se těším, až po porodu začnu zase víc sportovat a makat na sobě. Na druhou stranu si říkám, jak to s dvěma malýma dětma půjde skoloubit…no, uvidíme 🙂

Během 6. měsíce mě začala taky dost často pálit žáha, což jsem s Matějem skoro vůbec neměla. Nejhorší je to asi na večer a obzvláště když jsem neukázněná a dám si něco sladkýho 🙂 Zatím si sem tam zobnu Rennie a pak mi taky docela pomáhá čaj s medem. Pokud máte nějaké tipy, jak na pálení žáhy vyzrát, tak sem s nima!

No a čůrání…to je kapitola sama o sobě 🙂 Už pár týdnů si připadám, jako kdybych měla neustále záněť močáku a vstávání třeba i 4 krát za noc není nic neobvyklýho. Navíc jsem zjistila, že je to docela problém, když chodím s Matějem přes den ven. Většinou někam vyrazíme a hned musím hledat záchod…no, máme teď občas takové menší tour po pražských toaletách 🙂

V průběhu 6. měsíce jsem taky absolvovala tolik démonizovaný cukrovkový test (konkrétně se má absolvovat mezi 24. a 28. týdnem). Jako zkušená matka 🙂 jsem už samozřejmě věděla, do čeho jdu, a tak jsem byla v klidu. Nejhorší nakonec bylo zajistit pro Matěje na celý dopoledne hlídání 🙂 Během prvního těhotenství jsem z cukrovkovýho testu byla celkem vyjukaná, protože jsem se na netu dočetla, jaká je to hrůza a že samotný porod je oproti tomu vlastně hračka…Chápu, že každá prožíváme tyhle vyšetření jinak, ale já teda musím říct, že mi to nijak hrozný nepřišlo. Takže pokud vás tenhle test teprve čeká, buďte v klidu a rozhodně se nestresujte zbytečně dopředu! Nic hroznýho to fakt není. Samotný test probíhá tak, že vám nejdřív na lačno (pít můžeme před testem jen vodu nebo neslazený čaj) odeberou krev. Pak vám dají vypít roztok glukózy. Ten můj byl vychlazený a připomínal hodně sladkou Fantu, takže chuťově to nic odpornýho nebylo. Pak musíte být dvě hodiny v klidu, nic nepít ani nejíst a každou hodinu vás čeká jeden odběr krve (celkem jsou tedy tři). Nejhorší nakonec bylo to nekonečný čekání, protože už asi za hodinu jsem měla přečtený oba časáky, co jsem s sebou měla a ze sezení mě bolela kostrč 🙂 Takže doporučuju si s sebou vzít něco na zabavení a pak taky pořádnou svačinu, kterou budete moct slupnout hned jak bude po testu!

 

 

 

 

 

Komentáře