Další měsíc je za mnou a říkám si, že to utíká neskutečně rychle! Dnes začínám 18. týden a pomalu se blížím do půlky 🙂 Tady je malé shrnutí toho, co se u nás tento měsíc dělo!

Registrace do porodnice

Po prvotrimestrálním screeningu jsem dostala od své gynekoložky těhotenskou průkazku a teď měla přijít na řadu registrace do porodnice. Pokud jste z Prahy (a možná to je tak i v jiných velkých městech…), tak určitě víte, že se registrace dělá přesně v 14+0. Musím říct, že mi to přišlo hrozně brzy…hlavně u prvního těhotenství. Tehdy jsem ještě pořád vstřebávala, že jsem vlastně těhotná, byla jsem ze všecho trochu vyjukaná a do toho jsem musela řešit výběr porodnice. Nicméně i tentokrát jsem se rozhodla registrovat do pražského Podolí. Narodil se tam i Matěj a já byla tehdy moc spokojená. Neměla jsem žádné speciální požadavky, snad jen to, aby v porodnici byla novorozencká jipka. Navíc si myslím, že všechno je hlavně o lidech a v Podolí na mě byli tehdy všichni hrozně milí…od uklízeček, přes sestřičky, asistentky až po doktory. Můj první porod byl vlastně celkem pohodový (takže nemůžu hodnotit, jak by všechno vypadalo, když by přišly nějaké komplikace…), ale tady je pár věcí, kvůli kterým jsem se pro Podolí opět rozhodla.

• Byla jsem sama s manželem na porodním boxu, kde jsem měla i vlastní záchod a sprchu. Hlavně sprchu jsem využívala fakt hoooodně.
• Nikdo mě zbytečně nerušil a neprudil, co mám dělat. Asistentka mě chodila samozřejmě pravidelně kontrolovat, ale většinou jen nakoukla dovnitř a zeptala se, jestli je vše v pohodě a zase šla. Ve finále mám pocit, že jsem měla s manželem naprostý soukromí a klídek…
• Neudělali mi preventivní nástřih. Pamatuju si, že se mě asistentka ptala, jestli mi nebude vadit malý nástřih. Samozřejmě jsem řekla, že pokud se nedá nic dělat, tak ne. Nakonec jsem ale skončila bez něj a s minimálníma poraněníma. Fakt oceňuju, že evidentně udělala vše pro to, abych ho neměla.
• Možnost mít nadstandardní pokoj, kde bych byla sama. Pokud bude i tentokrát volný, budu ho zase chtít. Peněz za něj jsem nikdy nelitovala. Bylo super mít na pokoji klídek, nemusela jsem se stresovat, že někoho ruším a návštevy za mnou mohly chodit, jak chtěly.

Nově mají v Podolí i možnost vzorového porodního plánu, kde si můžete třeba zaškrnout, že nechcete, aby bylo miminko hned po porodu váženo a měřeno, že si přejete nechat dotepat pupečník, sama si ho umýt až druhý den atd. Doufám, že mě Podolí nezklame ani podruhé! 🙂

Jak o sebe pečuji – strie

Strie jsou pro mě velký strašák. Docela mě potrápily v pubertě, když se mi měnila postava a dobře vím, že to trvalo roky, než alespoň trochu vybledly…Začátkem druhého trimestru se mi pak začalo hodně rychle zvěvšovat břicho a tak jsem se začala poctivě mazat. Když jsem čekala Matýska, tak jsem zkoušela několik olejů a mlék, ale nakonec jsem skončila u tělového oleje Alverde s extraktem slézu z Dmka. Vsadila jsem na něj i tentokrát. Krásně voní, hezky se vstřebává a 100ml stojí 85,-Kč. Prodávají ho ve skleněné nebo plastové lahvičce. Já dávám přednost verzi ve skle, ale plastová je zase lepší na cesty. U plastové mi taky přijde, že se trochu hůř manipuluju s pumpičkou, když mám mastné ruce.

Bohužel ani během čtvrtého měsíce mě úplně neopustily těhotenské nevolnosti. Už je to ale mnohem lepší. Zatím nemám ani chuť na nějaké cvičení, na druhou stranu s Matesem je to posilka každý den od rána do večera 🙂 Alespoň si společně dopřáváme pořádný procházky!

Aby to nevypadalo, že si jen stěžuju, tak musím uznat, že tak pěknou a čistou pleť jako teď jsem už dlouho neměla!! 🙂

Co na to Matěj?

Matýska se snažíme pomalu připravovat na příchod nového člena rodiny. Když se spolu mazlíme, tak se ho občas ptám, kde máme miminko. Většinou mi odpoví „Není“ a pak mi ukáže na břicho 🙂 Taky mi ho hladí, pusinkuje a občas na miminko ťukáme…je to pěkný 🙂 Začal se taky hodně zajímat o ostatní miminka a venku s chutí nakukuje do kočárků. Snad mu tohle nadšení dlouho vydrží… 🙂 Na druhou stranu začal poslední dobou zase hodně dudlat (na jaře to přitom už vypadalo, že dáme dudlíku nadobro sbohem…). Tak si říkám, jestli už něco netuší a není z toho trochu nervózní…Zkraje jsem to hodně řešila, ale teď už to nechávám být. Doufám, že do 15ti dudlat nebude 🙂 Bohužel i mé plány ohledně letního odplenkování zatím trochu pokulhávají. Pokrok udělal alespoň v tom, že na nočníku už dokáže chvíli sedět a občas se na něj chce i sám posazovat (bohužel ale bez výsledku 🙂 ). Odobí vzdoru se u nás pomalu ale jistě rozjíždí na plný pecky a zachváty vzteku jsou u nás bohužel skoro na denním pořádku….nebudu vám lhát, ale občas zkouší moje nervy fakt hodně.  Do toho má taky trochu „mamánkovský období“. Nedej bože, když si dovolím zavřít se na záchodě. To mi pak bouchá do dveří a hystericky pláče a volá mě. Doufám, že je to jen nějaké období a bude zase líp 🙂 Taky jsem začali pomalu chystat Matýskův dětský pokoj. Zatím si samozřejmě nedovedu představit, že bych ho na noc dala do jinýho pokoje, ale ráda bych ho na to začala pomalu zvykat. Navíc mě už nebaví mít v obýváku dětskou hernu, takže se těším, že velkou část jeho hraček přesuneme pryč 🙂 O tom, jak zařizování postupuju, vás budu určitě informovat!