Pamatujete si na moment, kdy jste se rozhodla, že chcete miminko? Já docela přesně 🙂 Už delší dobu předtím jsem si všimla, že se „něco“ děje 🙂 Najednou jsem se začala rozněžňovat nad dětma, koukat do kočárků… V té době jsem před sebou měla ještě spoustu studijních a pracovních plánů, ale touha po miminku byla prostě větší než všechno tohle dohromady. Otěhotněla jsem hned první měsíc. Zkraje jsem byla trošku překvapená, že se to povedlo tak rychle, ale brzy jsem se začala těšit a plánovat, co všechno na téhle „dovolené“ zvládnu 🙂 Vlastně ani nevím, jak mě to napadlo, ale žila jsem v nějaké zvláštní představě,  že budu hravě zvládat péči o miminko, domácnost, budu si zlepšovat anglinu, opráším fráninu, budu se zase věnovat běhání a časem možná zvládnu i trochu pracovat 🙂 Samozřejmě že realita je nakonec o dost jiná, ale i když nezvládám vše podle svého původního plánu, tak bych Matýska nevyměnila za žádnou práci, tituly ani cestování…

Každá maminka dobře ví, že ne všechny dny jsou „sluníčkový“. A i když na nás všude na sociálních sítích vyskakují fotky krásných a spokojených maminek s dokonale upravenými dětmi, které se smějí od ucha k uchu, tak je důlěžitý si uvědomit, že to tak prostě není pořád. Jsou dny, kdy i maminky mají špatnou náladu, jsou unavené, nemocné a hrozně by si chtěly vzít dovolenou z téhle „dovolené“.  A stejně tak i děti bývají občas protivné a vzteklé. Přiznám se, že pro mě bylo asi nejtěžší zvyknout si na tu rutinu běžných dnů, protože péče o malé dítě a domácnost prostě trochu rutinní je. Ráno vstát, udělat snídani,  Matěje převléct, přebalit, vyčistit zuby, hrát si, vyprat, uvařit oběd, pověsit prádlo, uspat, uklidit… Ještě těžší to pak bylo v zimě, když se nedalo být moc dlouho venku a už ve čtyři byla venku tma. Není to tak dlouho, co jsem jedné kamarádce (taky mamince) povídala (trochu s výčitkama), že se občas těším, že půjde Matěj spát, protože si od něj potřebuju odpočinout, abych mohla být druhý den zase dobrá máma. Docela mě uklidnilo, když mi řekla, že to tak má fakt hodně často 🙂  Ale aby to neznělo úplně pesimisticky, tak krásným vytržením z těch obyčejných dní  jsou chvíle, kdy mě Matýsek něčím překvapí, naučí se něco nového nebo se se mnou trošku pomazlí (Matýsek bohužel není moc mazlící, ale já se nedám a budu ho mazlit až do padnutí 🙂 ).

A co mi pomáhá, když na mě padne „mateřský splín“? 🙂

Schrupnout si

Musím říct, že jsem nikdy nebyla unavenější než teď. Abych řekla pravdu, tak jsem se už 19 měsíců pořádně nevyspala 🙂 Kdo mě zná, tak ví, jak jsem spánek zbožňovala…. Někdy cítím, že jsem nervózní, protože jsem prostě unavená a když si dám společně s Matýskem odpoledního šlofíka, tak se cítím hned líp 🙂

Vyrazím někam s kámoškama (klidně i s Matějem)

Tohle bych řekla, že je hodně důležitý bod. Mít poblíž kamarádky, se kterými můžete prostě vyrazit ven do parku, zajít na kafe nebo třeba i na hřiště a pokecat si, postěžovat si. Ve finále zjístíte, ža každá něco řešíme. Jedno dítě málo jí, druhé blbě spí, další je moc aktivní a jiné zase málo…Samozřejmě ještě lepší je varianta vyrazit někam bez drobotiny, ale ne vždycky je to možný. Ale čas od času si to dopřejte, ať si chvilku taky užije tatínek 🙂

Zajdu si ke kadeřníkovi, na kosmetiku, koupím si něco hezkého

Jo, jsem marnivá ženská 🙂 A občas chci mít pocit, že mi to taky trochu sluší a nepatřím ještě do starýho železa 🙂 Stejně tak mi udělá radost, když si koupím třeba pěkný tričko (i když každá maminka ví, že takový nákupy často končí vybíráním dětskýho oblečení 🙂 ).

Odjedeme na víkend pryč

I když je cestování s dítětem kapitola sama pro sebe a balení je pro mě fakt peklíčko, tak občas je fajn odjet na víkend někam pryč a změnit „lokál“. Většinou si pak říkám, že to balení za to i stálo 🙂

Opakuju si…

Před nějakou dobou jsem četla opravdu hezký článek o tom, jak je těžký být mámou a že všechny jsme z našich dětí občas hodně unavený. Hlavní myšlenka byla ta, že je vlastně hrozně hezký, že nás někdo tak moc potřebuje a miluje a že jednou nám bude možná chybět tenhle pocit potřebnosti a užitečnosti. Vždyť  jsme středem jejich malýho vesmíru! 🙂 Přiznám se, že si to opakuju dost často (třeba každou noc, když se Matěj vzbouzí co tři hodiny a chce se chovat 🙂 ) a řeknu vám, že mi fakt pomáhá!

Můj muž si ze mě dlouhou dobu dělal srandu, že je to přece dovolená. Víte co stačilo, aby přestal? Nechat mu Matějě na víkend na krku a odjet pryč. Když jsem se vrátila, tak jsem věděla, že konečně pochopil, co obnáší starat se o malé dítě….Od té doby už si legrácky o dovolené nechává pro sebe 🙂

Jak mateřskou dovolenou zvládáte vy? Jste doma spokojené, nebo vám chybí práce? A jak bojujete proti splínu? 🙂