Kde začít…Jestli čekáte, že napíšu, že jednoho dne jsem Matějovi vzala pleny a bylo hotovo, tak mi věřte, že takhle jednoduchý to u nás fakt nebylo 🙂 Ale hned na začátku vám prozradím, že můj román bude mít happyend :- )

Kdy je ten správný čas začít?

Kdysi jsem na teto téma psala článek (najdete ho tady). Najdete v něm několik zajímavých tipů, jak poznáte, že je dítě na odplenkování připravené. A co bych k tomu ještě dodala? Věřte mi, že ten správný okamžik poznáte nejlíp vy sama! Vy znáte své dítě nejlíp a vy víte, jaké je, jak je zralé v jakém je rozpoložení…. Vykašlete se na všechny tabulky, dobře míněné rady a připomínky okolí, neřešte, v kolika měsících byly bez plen děti vašich kamarádek…

Já jsem měla původně v plánu Matěje odplenkovat v létě před 2.narozeninami (nakonec se mi to povedlo přesně za rok…). Léto mi přišlo ideální (většina maminek se vrhá do odplenkování právě v létě, že nechá dítě běhat bez plenky, učí ho čůrat na trávu, nehody nejsou tak komplikované kvůli oblečení…). Jenže…Matěj vůbec nespolupracoval, nočník naprosto sabotoval a vůbec si na něj nechtěl sednout. Nepomáhal tablet, televize, čtení..prostě nic. Navíc jsem vypozorovala, že na rozdíl od jiných dětí, mu mokrá plena vůbec nevadí (obecně jsem vypozorovala, že kluci mají tohle víc na salámu, na rozdíl od holek, které jsou na v tomto ohledu mnohem citlivější). Od několika maminek jsem také slyšela, že se jim podařilo děti sice odplenkovat třeba už kolem roku, ale časem se začaly zase počůrávat a k plenkám se třeba i částečně vrátily…víc než kde jinde tady platí, že nemá cenu tlačit na pilu!

Tak velký a chytrý a pořád má pleny…ale fuj…

Věřte mi, že podobných hlášek jsem si vyslechla…Nebojte se, inteligence dítěte se opravdu neodvíjí od toho, do kdy má plenu. Matěj byl opravdu velmi šikovný, hezky mluvil, uměl spoustu věcí (písmenka, čísla, barvy,…) ale oblast vylučování ho prostě nechávala chladným 🙂 Spíš mi přišlo, že to pro něj není vůbec důležitý 🙂 Kolikrát jsem si od tchýně vyslechla, jak její děti byly už od roka bez plen a bylo mi naznačováno, že je to všechno moje chyba, že jsem Matěje nedávala na nočník. Jenže co jsem měla dělat, když Matěj na nočníku ani přes různé úplatky nevydržel sedět a vlastně vůbec nespolupracoval? Na začátku je to samozřejmě vždy hodně o mamince, která dítěti pomáhá, ale pokud dítě nespolupracuje, tak to prostě nejde… Do teď mám v živé paměti, jak tchýně držela Matěje na nočníku, ten se naštval a kousnul ji do ruky…myslím, že v ten moment i ona pochopila, že budeme muset ještě počkat…

Rok poté…

Rok se sešel s rokem a přiznám se, že to jsem už začínala být trochu nervózní…přeci jen jsem Matěje chtěla dát do školky (nakonec šel stejně do soukromé, kde to bylo jedno). Nicméně bylo vidět, jak Matěj za rok vyspěl a věřila jsem, že se to už konečně povede.  Další výhodou bylo to, že ve dvou a třičtvrtě letech už měl Matěj rozumu natolik, že se s ním dalo docela domluvit 🙂 Jestli teď čekáte, že vám poradím nějakou děsně sofistikovanou metodu, kterou jsem na něj vyzrála, tak vás asi zklamu…je to zcela nevýchovný a hrozný, ale my jsme ho normálně uplatili 🙂 První dva dny jsme mu za vyčůrání dali sem tam nějakou ňamku – ne pokaždé (ano, až čokoláda ho dokázala zlomit 🙂 ) a po dvou dnech jsme přešli na systém nálepek. Matěj si v papírnictví vybral nálepky a za každý úspěch si jednu vybral a nalepil do takové knížečky, kterou jsem mu vyrobila 🙂 Za několik dnů bylo odplenkováno a nehod měl za celou dobu opravdu jen pár…

Noční odplenkování

Noční odplenkování je další meta 🙂 Maminky kluků, buďte v klidu, i naše pediatrička mě uklidňovala, že noční odplenkování u kluků trvá prostě déle a že plena na noc je běžná třeba i v 5ti letech! Ano, i tady jsem si vyslechla několik zaručených rad, jak na to…jedna z nich byla třeba dítě kolem půlnoci vzbudit, dát ho vyčůrat a zase uložit. Přiznám se, že se mi to moc nezamlouvalo, protože jsem Matěje nechtěla uprostřed noci budit a narušovat mu spánek. Nějakou dobu se stávalo, že se vyčůral ráno po probuzení a po nějaké době začal mít plenu ráno suchou a šel se vyčůrat sám. Dost dlouhou dobu jsem mu ji ale pro jistotu nechávala. Jednoho dne mi ale řekl, že plenu už nechce, protože už prý není miminko…plně jsem to respektovala a bylo odplenkováno 🙂 A nehody zatím žádné…

Nakonec jsem ráda, že to u nás proběhlo takhle…bez nátlaku, trápení, nucení…holt, kdo si počká, ten se dočká 🙂 A teď repete s Terkou…. 🙂

Na závěr pro vás mám pár tipů, co se vám při odplenkování bude hodit!

1. Nočník, prkénko, pisoár…

Na téma nočník jsem kdysi také psala článek (klid tady). Kupovala jsem anatomický nočník, na kterém by dítě mělo mít při vylučování správný postoj. Matěj patřil ale k těm dětem, které nočník nechával zcela chladným a začal rovnou chodit na záchod….Občas nočník použijeme, hlavně v noci, když ho nechci tahat na záchod a budit ho světlem. Koupili jsme ale ještě jeden nočník v IKEA (tento), který je super hlavně co se týče čištění…vnitřek vyndáte, vylejete (zvládne to i samo dítě) a jednoduše umejete.

Pokud budete mít dítě, co budete nočník také odmítat a bude chtít chodit rovnou na WC, budete potřebovat prkénko na WC a stupátko (kupovala jsem v Pepco). Pro malé chlapečky pak existuje ještě pisoár, který připevníte přísavkou ke zdi. Některé maminky ho doporučují i proto, že kluky to baví (mohou čůrat jako táta) a prý tam je i vrtulka, která se pod proudem roztočí 🙂

2. PUL pytlík

Ve fázi odplenkování budete všude nosit náhradní oblečení pro případ nehody. Když už se nějaká nehoda stane, je fajn mít při ruce pytlík, do kterého uložíte mokré oblečení. Nejsem velký fanoušek plastů a snažím se přemýšlet nad každou igelitkou, kterou použiju. Super jsou pro tyhle účely PUL pyltíky, které po použití jednoduše vyperete, jsou nepropustné a krásně barevné. Seženete je v obchodech s látkovými plenami (např. plenkomanie.cz)

3. Prostěradlo a chránič matrace 2v1

Při nočním odplenkování je dobré používat chránič na matraci, abyste nemuseli při případné nehodě čistit a prát hned celou matraci. My máme chránič, který je zároveň i prostěradlo (natahuje se jako klasické prostěradlo a dobře drží na posteli) a na rozdíl od obyčejného chrániče chrání i boky matrace, což je obzvláště zkraje lepší než pouhý chránič.

 

Prostěradlo má nepropustnou vrstu z Tenclu a ze 100 % polyuretanu. Polyuretan je nepropustný, ale přitom prodyšný, takže ani v horku se nebude dítě potit (ohledně tohoto mám naprosto příšernou zkušenost z nemocnice, kde jsou všechny postele chráněny igelitem, který samozřejmě vůbec nedýchá a já se celou noc příšerně potila…). Tencl  je přírodní materiál na bázi celulosy získané z eukalyptových stromů, má větší absorpční schopnost než bavlna a skvělé termoregulační a antibakteriální vlastnosti. Prostěradlo je možné prát na 60 stupňů, je krásně hladké a příjemné na dotek a vyrábí se v mnoha velikostech (dokonce si ho můžete objednat ve velikosti dle vašich požadavků).

Koupit ho můžete tady.

4. Chránič matrace

Později vám pro občasné nehody možná bude stačit už obyčejný chránič (využijete ho ale do postýlky i pro malá miminka, která mohou blinkat, pročůrat se….).

Chránič má v rozích úchyty, kterými ho připevníte k postýlce. Je vyrobený z bio bavlněného flanelu a polyuretanu, který je nepropustný, ale zároveň je prodyšný, takže se spící dítě nebude potit. Na omak je moc příjemný a jemný.

Další výhodou oproti igelitu je to, že se chránič díky úchytům nebude posouvat a při pohybu nepříjemně šustit. Koupit ho můžete v mnoha velikostech (od kolíbky, přes klasickou dětskou postýlku až po velkou postel).

Koupit ho můžete tady.