Máma Lenča (Matěj 36 měsíců, Terezka 10 měsíců)

„To si jako myslí, že doma nic nedělám? Že se celý den válím na gauči, piju kafe a koukám na telku?!“ Přesně tohle mě napadalo, když přede mnou někdo řekl tuhle průpovídku…

Docela živě si vybavuju, jak jsem pár dnů potom, co se narodil Matěj, seděla v parku na lavičce a volala s jednou kámoškou. Říkala jsem jí, jak vlastně nic nestíhám, že mám pocit, že jen celý den kojím a přebaluju. Jasně, časem si všechno trochu sedlo a bylo to lepší a občas jsem měla třeba i čas na to, abych si uvařila oběd 🙂 Když bylo Matějovi rok a půl, tak jsem se už pomalu nudila 🙂 a říkala jsem si, že by to chtělo nějaké zpestřesní, a tak se nám za devět měsíců narodila Terezka…

Začátkem prosince minulého roku se ze mě stala dvojnásobná máma. Konečně jsem mohla na vlastní kůži poznat, jak to s tímhle pořekadlem vlastně je 🙂 Abych řekla pravdu, tak s Matějem to nikdy nebylo úplně zadarmo… Samozřejmě je to můj miláček, ale některý jeho povahový rysy mi dávaj občas dost zabrat. Kombinace jeho tvrdohlavosti, urputnosti, klučičího zlobení, žárlení na ségru…to je občas fakt silný kafe 🙂 Terezka je naopak hrozně hodné, klidné a usměvavé miminko!

Někdy před třičtvrtě rokem začal Matýsek jednou za měsíc přespávat o víkendu u babičky a dědy a nám doma vždy na pár dnů zůstala jen naše princezna.  Musím říct, že první den to byl trochu šok…doma bylo najednou takový ticho, který jsem už dlooooouho nezažila 🙂 Byla jsem ráda, že jsem si mohla trochu vorazit, ale zároveň se nám po Matýskovi stýskalo…takovej rodičovskej paradox 🙂 Najednou jsem měla pocit, že jen s jedním dítětem můžu dělat úplně cokoliv, kamkoliv vyrazit a mám spoustu času na to dohnat všelijaký resty! Takže ano, ač nerada, tak musím uznat, že na tom „jedno dítě, žádný dítě“ asi něco bude, ale kouzlo je v tom, že na to pravděpodobně přijdete až ve chvíli, kdy budete mít víc než jedno dítě… 🙂