První opravdové jídlo je vždycky velká sláva 🙂 Já to mám za sebou už dvakrát, a tak jsem si řekla, že se s vámi podělím o to, jak to u nás probíhalo, a přihodím pár tipů, jak první příkrmy zvládnout. Hned na začátku podotýkám, že nejsem lékařka ani nutriční specialistka…. To, co tady budete číst, jsou mé osobní postřehy a to, co jsem různě nastudovala, případně mi poradila naše pediatrička nebo alergoložka 🙂 Vše podle mého nejlepší svědomí a vědomí 🙂
Kdy začít?
S příkrmy budete pravděpodobně začínat okolo 6. měsíce (Světová zdravotnická organizace doporučuje do konce 6. měsíce výlučně kojit). O něco dřív budete možná začínat v případě, že bude vaše miminko na umělém mléku (UM)… Matěj byl plně kojený jen tři měsíce, pak byl částečně dokrmovaný UM a od 6. měsíce byl na UM úplně. S příkrmy jsme nakonec začínali taky až v 6 měsících, kdy na to byl Matěj zralý (začal projevovat zájem o jídlo). S Terezkou jsme začínali také v 6 měsících, ale brali jsme to hoooodně pozvolna. Terezka byla plně kojená, a i teď (skoro v roce) se kojí dle potřeby, takže zatím to nevypadá, že bychom s kojením končily…
Co jako první?
Jako první příkrm se nejčastěji dává asi mrkev. Je to zelenina, ale je sladká a miminkům tak většinou chutná. Doporučuje se začínat se zeleninou a až po nějaké době, kdy miminko ochutná víc druhů, přidat ovoce. Nicméně od několika kamarádek vím, že mrkev jejich miminkům příliš dobře nedělala (zácpa, vyrážka). Terezka třeba mrkev nejí do teď, protože jí také nedělala dobře… My jsme začínali s cuketou, která není chuťově výrazná, po uvaření je také trochu nasládlá a ještě jsem neslyšela, že by někomu dělala špatně.
Každé tři dny můžete dát jeden druh zeleniny a postupně přidávat další a další (nové druhy je lepší dávat přes den a hlídat případnou alergickou reakci). Až budete mít zavedeno několik druhů zeleniny, budete pravděpodobně přidávat vejce – žloutek, maso, obiloviny, ovoce, mléčné výrobky…
Matýsek byl na UM, takže jsem mu vždy dala příkrm, a pokud měl hlad, dokrmila jsem ho UM. Postupně jsem se snažila UM nahrazovat plnohodnotnou stravou (v roce měl mléko jen ráno, večer před spaním a v noci, okolo roku a půl jsme UM odbourali úplně – Matěj ho začal sám odmítat a nahradili jsme ho běžnými mléčnými výrobky). Terezka byla a je kojená, takže u ní jsem to dělala tak, že jsem ji vždy nakojila a pak dala příkrm. Do teď ji kojím na požádání (cca. 6krát denně) 🙂
Příprava příkrmů – kupované vs. domácí?
V dnešní době hodně maminek sáhne po kupovaných příkrmech. Odsuzovat to určitě nechci, protože to není nic tragického, nicméně já osobně je beru jako takovou nouzovku, když není prostor pro to, abych uvařila čerstvé jídlo. Pár skleniček ve špajzu ale vždycky přece jen mám (kupuju HIPP nebo DM BIO). Naše pediatrička mě jen upozorňovala, že kupované skleničky jsou dost šizené na mase a je třeba do nich nějaké maso ještě přidat, aby mělo miminko všechno, co potřebuje…
Pokud budete příkrmy chystat doma, tak možná přemýšlíte, co k tomu budete vlastně potřebovat. Sama jsem nikdy žádné speciální přístroje neměla. Vystačila jsem si s paráčkem a mixérem.
Teď nově mám ještě jednoho pomocníka – multifunkční hrnec MioMat (celou recenzi včetně videa najdete tady). Přikrm v něm nejen uvaříte, ale také rozmixujete (opravdu hezky do hladka, což ne každý mixér dobře zvládne). Jedinou nevýhodu vidím v tom, že hrnec umí připravit vždy právě 1 litr pokrmu, takže zbytek příkrmu musíte zamrazit. Naposledy mi MioMat udělal velkou službu, když jsem zavařovala ovocné přesnídávky – jablka a hrušky jsem v něm rozvařila a rovnou i rozmixovala. Nakonec jsem jen přelila do skleniček a zavařila (nemusela jsem stát u sporáku a hlídat to, pak přelévat do mixéru…). Nejvíc ale MioMat používám na různé zeleninové polévky, které zpravidla večeříme, na snídaňové kaše a na rostlinná mléka 🙂
Pokud budete příkrmy dělat bez přístrojů jen na pařáčku, tak se mi nejvíc osvědčil postup, kdy čerstvou zeleninu omyju, očistím, nakrájím na kousky (nevařím ji) a ty pak zamrazím. Maso uvařím a pak z něj pomocí tvořítek na led (nejlepší jsou ta silikonová) udělám kostičky. Když zmrznou, vymačkám je do sáčku a takhle je uchovávám v mrazáku. Když přijde na vaření, tak jen z pytlíků odsypu různou zeleninu, vyndám kostičku masa a hodím na pařáček – maso až nakonec, aby jen povolilo, když už je jednou uvařené 🙂 Přílohy – brambory, luštěniny nebo obiloviny samozřejmě nemrazím a připravuji vždy čerstvé.
BIO či neBIO…to je otázka?
Podle některých knížek by děti do 1 roku měly jíst potraviny jen v BIO kvalitě… Jak to s tím BIO opravdu je, netuším… Když mám možnost koupit něco v BIO kvalitě za rozumnou cenu, tak to koupím. Spoustu BIO produktů koupíte třeba v DMku (čočku, fazole, jáhly, rýži, pohanku, ovesné vločky, mouku, oleje, ořechy, semínka, sušené plody, rajčata v konzervě…). Ovoce, zeleninu a maso v BIO kvalitě kupuji nejčastěji v Lidlu (mají za docela rozumné ceny – mražený špenát, běžně cukety, banány, jablka, borůvky, avokáda…), na Rohlik.cz nebo na Svetbedynek.cz, Freshbedynky.cz. Když mám možnost, zajdu si na farmářské trhy 🙂
Nádobí a židlička?
Zkraje budete při krmeníí možná používat houpací lehátko nebo autosedačku. Osobně mi tento způsob nevyhovoval, protože jsem se musela ohýbat, nemohla jsem sedět u stolu. Pro Matěje jsme tedy kupovali jídelní židličku, ale protože v půl roce ještě neseděl, hledala jsem takovou, která se dá napolohovat co nejvíc do lehu. Nakonec jsem se rozhodla pro Pég Perego Prima Pappa Zero. Židlička je fajn, ale zpětně bych si připlatila za variantu s umělou kůží, protože naše s plastovým polstrováním je po necelých třech letech v několika záhybech popraskaná, což vás u židličky za tyhle peníze trochu mrzí…
Když byly Matějovi dva roky, pořídili jsme klasickou dřevěnou rostoucí židličku od Hauck (celou recenzi najdete tady). Židlička nám pořád skvěle slouží a nemám, co bych ji vytkla 🙂
Další věc je nádobí. Dětského nádobí s roztomilými vzory najdete spousty, nicméně je dobré se zamyslet i nad tím, z čeho je vyrobené, a jestli nemůže být škodlivé. Dětské nádobí bývá často vyrobeno třeba z melaminu nebo PVC, což není ideální (může se z něj uvolňovat melamin, který je toxický pro ledviny, a formaldehyd, který způsobuje alergické reakce, a je dokonce hodnocen jako karcinogenní). Nejbezpečnější je tedy používat sklo, keramiku…Nicméně chápu, že pro děti, které se učí jíst samy, je vhodné sáhnout po nerozbitném materiálu. V tom případě volte bezpečnější plasty jako např. polypropylen nebo bambus (tam dávejte pozor na lepidla a toxické barvy).
Hodit se vám pravděpodobně budete i kvalitní termoska. Nezávadná je třeba značka Klean Kanteen , která vyrábí právě termosky a láhve. Bezpečná je také láhev Retap (psala jsem o ní tady), ale tu bych v žádném případě, hlavně kvůli uzávěru, nedoporučovala pro menší děti. Matěj s Terezkou mají láhve Pura a jsme s nimi 100% spokojení (recenzi najdete tady a tady).
Knížky a kde čerpat informace a inspiraci
Knížek o dětské výživě je nespočet. Já mám doma knížku Hned to bude, andílku (recenze tady). V knížce najdete přehledně zpracované tabulky s tím, co od kdy dítě může, zajímavé recepty a tipy, jak dítě v klidu naučit zdravě jíst a správně stolovat. Nicméně mi na kníže trochu vadí, že skrytě navádí k vegetariánství (nic proti vegetariánům nemám, ale osobně zastávám názor, že děti by měly jíst všechno a třeba později se samy rozhodnout, jestli maso budou jíst nebo ne…). Také dost brzy zavádí dětem sóju, která je podle mě velký alergen…
Hodně informací jsem čerpala taky na Facebooku ve skupině Vaříme zdravě od prvních příkrmů, nicméně skupina je to v některých ohledech velmi striktní….Sama se snažím být na děti také docela přísná, a i když doma nehýříme sladkostmi (Matěj měl třeba čokoládu poprvé až ve 2 a čtvrt letech a sladké někdy okolo roku a půl…), tak si říkám, že nic se nemá dovádět do extrému, a že když mu budu sladké extrémně odpírat, tím spíš je bude jíst a toužit po něm (několik takových případů jsem sama viděla…).
Z kuchařek mám pak tu od Mámy v kuchyni (recenze tady) a jsem s ní moc spokojená 🙂